tramvaj, -e ž. (z angl.) kolejová dráha, zprav. elektrická, pro osobní dopravu v městech n. v jejich blízkém okolí; vůz této dráhy: pražská, brněnská t.; koňská t. (Bass) (dř.) pouliční dráha tažená koňmi; – přestupovat z t-e do t-e; zř. přístav říčních t-í (v Leningradě) (Glaz.) (v rus. prostředí) osobních parníčků; → expr. zdrob. tramvajka, -y ž. řidč. (Til., Mart.); — tramvajový (*tramvajský Ner.) příd.: t. vůz; t-á trať, stanice, kolej; t-á doprava; t. lístek; t. koník (Mach.) (dř.) táhnoucí tramvaj; elektr. t. motor, sběrač; dopr. t. pás (komunikace) určený pro tramvaje