transformátor, -u m. (z lat. zákl.) elektr. netočivý stroj na induktivní přeměnu střídavého proudu v proud střídavý se stejnou frekvencí, ale zprav. se změněným napětím: jednofázový, trojfázový t.; jádrový, plášťový t.; izolační, měřicí, regulační t.; vysokofrekvenční t.; jádro t-u; → zdrob. transformátorek, -rku m. (6. mn. -rcích): elektrický vláček s t-em; — transformátorový příd.: t. plech, olej