transponovati ned. i dok. (z lat.) kniž. (co, koho kam) přenášet, přenést 1, převádět, převést 5 z jedné oblasti, roviny do druhé, zprav. v umění: t. výklad do vyšších poloh; t. román do skutečnosti; potom jsem si tyto lidi transponoval do dnešní doby (Nezv.); hud. převádět, převést (skladbu, melodii) do jiné tóniny: transponující nástroje na kt. tóny znějí o urč. interval výše n. níže, než jak jsou psány (např. klarinety, lesní rohy)