travnatý (†trávnatý Tyl), kniž. a poněk. zast. travinatý příd. 1. porostlý trávou: t-á polní cesta; t. břeh; t-é hřiště 2. jen travnatý řidč. tvořený trávou; souvisící nějak s trávou: t. koberec (Něm.); – ležel obličejem v t-ch stéblech (Drda); → přísl. k 2 travnatě: t. zelená blůza (Svob.)