trhlina, -y ž. úzká táhlá mezera vzniklá roztržením, prasknutím n. rozestoupením něčeho od sebe; puklina, prasklina, rozsedlina 1, skulina, štěrbina 1: t. ve zdi, ve dřevě, ve skále; t. ve dně člunu; strop má t-y; omítka plná trhlin; led dostával t-y; přen. expr. mít t-y ve vzdělání mezery, nedostatky; přátelství dostává t-y slábne, ochabuje; t. mezi manžely (Svět.) roztržka; zahr. mrazová t. (v kmeni); geol. puklina omezená oddálenými stěnami; → expr. zdrob. trhlinka, -y ž.: nepatrná t. v zubní sklovině; přen. v jejich vztahu se objevila t.; t. v přízni císařově (Vanč.)