trhovec, -vce m. (trhovkyně, -ě ž., 2. mn. -yň, -yní) 1. kdo prodává na trhu; (za kapit.) obchodník bez stálého stanoviště, kt. po živnostensku prodává zboží na trzích: stánky t-ů a t-kyň; t-i rozkládali své zboží; vyvolávání t-ů jarmarečníků; výřečná t-kyně 2. řidč. kupec 1, kupující na trhu: smlouvající t-i (A. Mrš.)