troška, -y ž. (2. mn. -šek), trošek, -šku m. (6. mn. -šcích) malé, nepatrné množství něčeho; trocha, drobet 2, špetka 2: žít o trošce brambor; podat trošek vody; kupovat po troškách; nedočkat se ani trošky radosti; vystačit s troškou, s troškem vzdělání; vozit trošek po trošku po kouskách; býval silák a najednou byla ho troška (Rais) velmi zhubl, velmi zeslábl; ♦ přijít se svou troškou (řidč. se svým troškem Kronb.) do mlýna přispět třeba jen maličkostí, zvl. při debatě; → expr. zdrob. trošička, trošinka, -y ž., trošíček, -čku (6. mn. -čcích, -čkách), trošínek, -nku (6. mn. -ncích) m.