trojlístek (řidč. zast. tří- Klicp.), -tku (6. mn. -tcích), řidč. trojlist (zř. zast. tří- Klicp.), -u (6. j. -u, -ě) m. list (zvl. jetele) složený ze tří samostatných lístků: jetelové t-ky, t-ty (Čech); t-ty jahodníku (Rais); přen. společnost tří osob, trojice: t. přátel; zast. trojlist ušlechtilých lidí (Něm.); archit. trojlist prvek gotické kružby složený ze tří částí kruhových oblouků spolu souvislých; trojlistý, tří- příd.: t. jetel, květ; bot. řeřišnice trojlistá; vachta třílistá; let. t-á vrtule