troufati ned. (z něm.) zast. a obl. (co; ~) domnívat se 1, doufat: troufám, že to nebude pro vás obtížné (Lier); lidé myslí, troufají (Uh.); — troufati si ned. (s inf.; ~; na koho, co; *co) odvažovat se 1, osmělovat se, opovažovat se, dovolovat si: troufá si tvrdit; moc si troufají; na bezbranného si každý troufá; t. si na štěstí (O. Schein.); zř. t. si námitku (Svět.); ○ předp. za- si → nás. troufávati si (o) bez předp.