trpělivý příd. snášející oddaně bolest, nepříjemnosti ap.; nedbající práce, námahy, času ap.: t. pacient; člověk mírný a t.; t-á povaha; – soustavná t-á práce; t-é čekání; t-á tvář (Ner.) vyjadřující trpělivost, svědčící o trpělivosti; → přísl. trpělivě: t. snášet bolest, příkoří; t. nést svůj kříž; – t. vysvětlovat; t. čekat; → podst. trpělivost, -i ž.: svatá, andělská, božská t. velká; ozbrojit se, obrnit se t-í; mít s někým t.; zkoušet, přepínat něčí t.; dochází mi t.; ♦ t. přináší růže (přísloví)