trubadúr (dř. ps. též troubadour, troubadur), řidč. trobador, -a m. (z fr.) středověký jihofrancouzský básník a pěvec rytířských písní, zprav. milostných: píseň t-a; dobrodružný t.; přen. její věrný trubadúr (V. Mrš.) ctitel; trubadúrský příd.: t-á poezie; přen. t-é vycházky (Herrm.) zamilované; → přísl. trubadúrsky: t. roztouženě (Lid. nov.); → podst. trubadúrství, -í s. vlastnost, činnost trubadúra