truchlý příd. poněk. zast. kniž. truchlivý: t-á duše (Zey.); – t-á milostná píseň (Z. Nej.); → přísl. truchle: t. osvětlený (Malíř.); *truchlo: v chrámě t. (Erb.); → podst. truchlost, -i (†truchlota, -y, Koll., Čel.) ž.: nádech t-i (Vodák)