trudný příd. 1. kniž. smutný 2, 1, truchlivý, chmurný 2: t-é, neradostné dětství; t-á perspektiva; t-é dojmy 2. poněk. zast. plný trudu (ve význ. I 2); namáhavý, pracný 1, obtížný 2, těžký 5: t-á cesta (Ner.); t. boj (Zey.); → přísl. k 1, 2 trudně: kniž. t. šeré barvy (Právo l.); – poněk. zast. t. se domáhat (Vrchl.); trudno řidč.: t. si myslit (Vodák) těžko; → podst. trudnost v. t.