truhlář, -e m. (truhlářka v. t.) kdo vyrábí dřevěný nábytek, dřevěné části staveb, jako okna, dveře ap.; stolař (na Moravě): dovedný t.; vyučit se t-em; nábytkový, stavební t.; → zdrob. truhlářík, -a (6. mn. -cích), expr. truhláříček, -čka (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích) m.