truhla, -y ž. (2. mn. -hel) (z něm.) 1. někdejší kus nábytku v podobě bedny se sklápěcím víkem, určený k úschově šatstva, potravin i jiných předmětů: pestře malovaná t.; kovová, vyřezávaná t.; t. s prádlem; uložit peníze do truhly; mouka v truhle (Prav.); poněk. zast. leželo to v deváté truhle dlouho se to nenašlo, nevzpomnělo se na to 2. poněk. zast. rakev: umrlčí t.; ležet v otevřené truhle; skleněná t. (s ostatky) (Jir.) 3. řidč. poněk. zast. ob. kára na převážení mrtvých, nemocných, opilých aj.: naložiti nemocného do zelené truhly (Merh.); obecní t.; zdrob. truhlička, řidč. truhelka (Baar, Preis.), truhýlka (Maj., Staš.), -y ž.