trupel (*troupel Rais), -ple, -plu m. (6. j. -i, -u) řidč., poněk. zast. beztvárný kus hlíny; něco vyprahlého, drolivého, drobivého (ve význ. 1): t. hlíny; ker. slang. válcovitý kus uhnětené mokré hlíny, polotovar k dalšímu zpracování; – kov v ohni v t. proměněný (ČČM); tráva v t. sesychala (Sab.); chléb jako t. vyschlý, drobivý; suchý, vyprahlý jako t.