trvalý příd. stálý 1. neustále trvající, nepomíjející (op. přechodný 1): t-á hodnota; t. vzestup neustálý; t-é přátelství; t-á invalidita; boj za t. mír; t-é bydliště; jen aby ta změna k lepšímu byla t-á!; voj. t. obranný objekt; zeměd. t-á louka; tech. t-é zatížení stroje; stav. t-é zatížení konstrukce; elektr. t-é zatížení proudové, příkonové; t-é napětí konstantní, neměnné: mezinár. práv. t-á neutralita (státu) 2. bez přestávky, dlouho n. delší dobu trvající (op. dočasný): t-é zaměstnání, působiště nepřetržité; t-á vstupenka do divadla permanentní; t-á ondulace kterou se vlní vlasy na delší dobu působením chem. prostředků n. účinkem tepla; veř. spr. t-é vízum, t-á výjezdní doložka platící pro větší počet cest během stanovené doby; ekon. t. dluh (v kapit.) při kt. není předem stanoveno splacení n. se stanoví teprve po dlouhé době; voj. t-á otravná látka kt. zůstává delší dobu na místě rozšíření; stav. t-á stavba mající předem stanovenou životnost 3. nepodléhající změnám; trvanlivý, neproměnný (op. nestálý): t-á barva; anat. t. chrup druhý, úplný a konečný chrup savců, stálý; bot. t-é pletivo kt. se dále nedělí; fyz. t. magnet jevící stálé magnetické vlastnosti, permanentní; tech. t-á deformace; (v slévárenství) t-á forma sloužící k zhotovení většího počtu stejných odlitků; geol. řidč. t-á forma živočišná, rostlinná perzistentní; — zpodst. *trvalo, -a s. věčnost (Hora); trvalá, -é ž. hovor. trvalá ondulace: mít t-ou; jít na t-ou; → přísl. trvale: být t. šťasten nastálo, natrvalo; t. se usadit v městě; být t. neschopen práce; – t. zanedbávat své povinnosti; – t. natužený límec; → podst. trvalost, -i ž.: psych. t. paměti