trvanlivý příd. 1. trvale n. delší dobu nepodléhající zkáze: t. salám; t-é pečivo; národ je bytost tisíciletá, organismus t. (Fuč.) †2. trvalý 1: t-é štěstí (Ner.); → přísl. trvanlivě: t. zpracovaný salám; – zast. (básně) dojmou čtenáře tím spíše a tím t-ji (Ner.); → podst. trvanlivost, -i ž.: t. zboží