trychtýř, -e m. (z it.) ob. nálevka 1, 2: plechový t.; lít čaj do láhve t-em; násypný t.; dlaně sevřené jako t. (Řez.); – krajina plná t-ů a kráterů (Drda) nálevkovitých otvorů v zemi po bombách, granátech ap.; ♦ expr. nalít někomu něco t-em do hlavy rychle, ale povrchně ho něčemu naučit; žert. norimberský t. prostředek k rychlému osvojeni vědomostí (podle něm. knížky takového názvu); → zdrob. trychtýřek, -řku m. (6. mn. -řcích); — trychtýřový příd.: t-á jáma trychtýřovitá