tuhnouti ned. (min. -hl, podst. -hnutí) stávat se tuhým (ve význ. 1) (op. měknout); stávat se nehybným, strnulým: rychle tuhnoucí sádra tvrdnoucí; co roztálo, zas tuhne mrzne; – svaly mu tuhnou od práce; hrůzou jí tuhne v žilách krev; přen. úsměv mu tuhne na rtech; fyz. tuhnutí změna ze skupenství kapalného do pevného: skupenské teplo t.; bod, teplota t. ○ předp. na-, při-, u-, z-, za-