turniket [-ny-], -u m. (6. j. -u) (z fr.) 1. otáčivé zařízení (do kříže spojená ramena) ve vchodu vpouštějící návštěvníky po jednom, popř. zároveň je počítající; otáčivé dveře vůbec: výstavní t.; projít t-em; – skleněný t. ve vchodu do banky 2. tech. součást dávkovacího n. podávacího zařízení; — turniketový příd.: t. vchod; – t-é dveře; – tech. t. podávač