tuto (*tutoť Tyl) zájm. přísl. zast. a nář. 1. zde 1, tu I 1, tuhle I 1: t. jest hospoda (Mácha); podiv se, koho jsem t. z města dovezl (Něm.); t. omezuji se jen na nejstručnější fakta (Mach.); kocour křikl bolestí a nebylo ho t. (Šmil.) zmizel 2. tudy: každý den přejíždívá t. na koni (Herb.); — v. též tuten