tvarosloví, -í s. 1. odb. nauka o tvarech; morfologie; jaz. nauka o druzích slov, o stavbě slov, o jejich tvarech a často též o významech tvarů; bot. obor rostlinné morfologie popisující tvary rostlinných ústrojů 2. archit. soubor tvarů jednotlivých architektonických slohů: antické, gotické t.; přen. t. jevištního projevu (Lid. nov.); -slovný příd. k 1: jaz. t-é jevy; t. systém; t-á funkce; t. rozdíl; t-á změna; → přísl. -slovně: jazyky t. obtížné po stránce tvaroslovné