tvrdnouti ned. (min. -dl, podst. -dnutí) 1. stávat se tvrdým (ve význ. 1) (op. měknout 1): země tvrdla a pukala suchem; prací mu tvrdly svaly; přen. její tvář tvrdla ve výraz nenávisti (Hora); srdce v něm tvrdlo v křemen (Staš.) 2. řidč. utvrzovat se, utužovat se, sílit 1: tvrdla sama do pevných odhodlání (Sedlm.); rozpor mezi nimi hloubil se a tvrdl (Vrba) 3. ob. expr. (kde) dlouho pobývat, čekat často nečinně, nedobrovolně: t. na refýži; tvrdnu tady s tebou (Řez.); kvůli němu bude dlouho t. v nemocnici (P. a O. Boj.) ○ předp. do-, o-, po-, u-, z-, za-