tyfus, řidč. tyf, -fu m. (6. j. -u) (z lat. driv. řec.) nakažlivé horečnaté onemocnění, zprav. střevní: nakazil se tyfem; roznemohl se na t.; v táboře vypukl t.; očkování proti tyfu; med. břišní (střevní) t. postihující zvl. střeva; skvrnitý t.; tyfový, řidč. tyfosní [-óz-], tyfózní příd.: t. příznak; t. studna znečištěná zárodky tyfu: t-á veš přenášející bacily tyfu; asanace t-ch krajů v kt. vypuká epidemie tyfu