učitelský příd. k učitel: u-é povolání; u-é místo; u-é studium; u. sbor; u. synek učitele; (dř.) u. ústav pro vzdělávání učitelů (ve význ. 1); — zpodst. učitelský, -ého m. zast. (učitelský) pomocník 3 (Jir.); ob. expr. učitel 1 (Haš.); → přísl. učitelsky: zatvářit se u. (Ben.); — v. též neučitelský