uškrtiti dok. (3. mn. -í, rozk. -škrť, trp. -cen) 1. (koho, co) ke škrtiti 1; zardousit: u. a oloupit přepadeného; zajíc uškrcený v oku; přen. řidč. expr. nemoc matku uškrtí (Mart.) zadusí, zahubí 2. expr. (co) (s námahou) uspořit 1, uškudlit: na potřebách uškrcený groš (V. Mrš.); — ned. uškrcovati