užitečný příd. 1. přinášející užitek; prospěšný 1, dobrý 5: u-á práce; vědomosti u-é pro život; v čem vám mohu být u.?; koupit k vánocům něco u-ého; najít si u-é zaměstnání; práce, funkce společensky u-á; ust. spoj. spojit příjemné s u-m 2. odb. takový, kterého je skutečně využito: tech. u. výkon, u-á práce (stroje); u. objem, obsah (kotle, chladničky ap.); dopr. u-é zatížení (motorového vozidla, letadla); u-á zátěž (železničního vozu) váha přepravovaného materiálu, popř. pohonných hmot; — zpodst. *užitečno, -a s. užitečnost (Z. Nej.); → přísl. užitečně: u. strávit čas; u. se zaměstnávat; → podst. užitečnost, -i ž.: u. spoření; u. práce pro celek; u. rostlin; u. metody