užitek, -tku m. (6. mn. -tcích) výsledek něj. práce, něj. výtěžek, kterého lze použít k své potřebě, využít k svému prospěchu; prospěch 1, zisk: mít z něčeho u.; jaký to dává u.?; práce pro obecný u.; u. ze zahrady, z polí výnos; zkušenost nebyla bez u-u; bylo z toho více škody než u-u; mravní u. (Maj.); zast. obětují všecky své u-y (Jir.) příjmy, požitky; čistý u. (Pfleg.); dávat k u-u volnému (Zey.) k užívání; poznáš u. špatný (Wint.) špatně se ti povede; → expr. zdrob. užiteček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách): mít z něčeho u.