užitelný příd. řidč. takový, jehož může být užito; použitelný: u-é řešení (Lit. nov.); → podst. *užitelnost, -i ž. (Lit. nov.)
užitelný příd. řidč. takový, jehož může být užito; použitelný: u-é řešení (Lit. nov.); → podst. *užitelnost, -i ž. (Lit. nov.)