užitkový příd. 1. poskytující člověku užitek, sloužící k praktickému užití, k technickým účelům, průmyslovému zpracování ap.: u-é rostliny; u-á zahrada na kt. se pěstuje zelenina a ovoce (op. okrasná); u. předmět, u-é sklo; u-á keramika pro denní potřebu; zeměd. u. chov; u-á drůbež, ovce; mysl. u-á zvěř; les. u-é dříví; geol. u-á hornina; u. nerost; vod. u-á voda kt. se hodí jen k praní, k mytí ap. (nikoli pitná) 2. užitečný 2: stav. u-á plocha bytu součet obytné plochy a plochy příslušenství; → přísl. *užitkově: u. upravená zahrada (Z. Nej.); → podst. užitkovost v. t.