ubožák, -a (6. mn. -cích) (†ubožec, -žce, Rais aj.) m. (ubožačka, †ubožka Rais, †ubožička Wint., -y ž.) ubohý člověk, tvor; nešťastník, chudák 2: nemocný u.; útulek opuštěných u-ů nuzáků, chuďasů; ptáci u-ci v zimě hladovějí; – duševní u. hlupák; jsou v každém umění u-ci, malují bídné obrazy a dělají špatné verše (Olb.); → expr. zdrob. ubožáček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)