ubytovati dok. (koho, co kde) opatřit, poskytnout někomu obydlí, byt, útulek ap., zprav. k dočasnému pobytu: u. výpravu v hotelu, v soukromí; mládež ubytovaná v stanových táborech; voj. u. vojsko; — ubytovati se dok. 1. (kde) opatřit si, získat obydlí, byt, útulek ap., zprav. k dočasnému pobytu: u. se v hotelu, u přítele; řidč. matka se trvale ubytovala u syna usadila se 2. (~; jak) zařídit se po příchodu do dočasného obydlí: už jsem se ubytoval; jak jste se ubytovali?