udati dok. (1. j. -dám, trp. -dán) 1. (co, *koho Jir.) oznámit 1, uvést, určit, označit 2: u. jméno a adresu; výpověď bez udání důvodů; udejte dlužnou částku; udání cíle; u. do protokolu, že...; udaný počet 2. (koho, co) prozradit příslušnému úřadu někoho jakožto pachatele trestného činu n. přestupku, popř. oznámit (často tajně) spáchaný trestný čin n. přestupek: u. zloděje, podvodnou skupinu; jít se sám u.; udali, že... 3. (co, řidč. expr. koho) dosáhnout toho, aby něco bylo převzato, přejato, a tím se toho zhostit, zbavit: u. falešný peníz; u. drahý plášť mladší sestře; nemůže své zboží u. nenachází pro ně kupce; u. novinu hned zatepla uplatnit; expr. otec nemohl u. dceru najít pro ni ženicha 4. (co) určit způsob něj. děje, něj. podoby ap.: hudba udala tempo tance; módní salón udá tón módy; — ned. udávati