udusiti dok. (3. mn. -í, rozk. -dus, trp. -šen) 1. (koho, 4. p.) dušením (ve význ. 1) připravit o život; zadusit; (co) zastavit (rostlině) přístup vzduchu, a tím zničit: u. husu udávit; vrah udusil oběť (řidč.); kašel by ji byl málem udusil; vzduch k udušení; – plevel udusil obilí; med. udušení zánik organismu způsobený zastavením dýchání (nedostatkem kyslíku, vdechnutím zvratků ap.); sufokace 2. (co) utlumit, potlačit 1; utajit (zprav. něj. duševní hnutí ap.): u. oheň zdolat; koberce udusily kroky zdusily; – u. každý odpor, svobodu; u. v sobě cit, lásku, nenávist 3. kuch. (co) k dusiti 3: u. rýži, maso, játra; u. zeleninu do měkka; — udusiti se dok. 1. dušením (ve význ. 1) si přivodit smrt; zadusit se; (o rostlině) uschnout nedostatkem vzduchu: u. se kouřem, nedostatkem vzduchu; myslila, že se udusí smíchem; – pod vrstvou sněhu se žito udusí 2. pozbýt možnosti rozvoje; zaniknout: touha po svobodě se v lidu ještě neudusila; hlas udusil se mu v hrdle (Her.) 3. kuch. k dusiti se 2: maso se brzy udusilo