uhájiti dok. (3. mn. -í, rozk. -haj) (co, koho; co, koho před kým, čím, proti komu, čemu; †čeho Wint., †koho Třeb.) k hájiti 1; ubránit 1, uchránit, ochránit, obhájit: u. vlast; u. svá práva; u. pevnost, obyvatele před nepřáteli, proti nepřátelům; u. se před nařčením, proti bezpráví; sotva může u. holý život; sport. řidč. u. titul mistra obhájit