uhraditi dok. (3. mn. -í, trp. -zen) (co) 1. kniž. a odb. vyrovnat, zaplatit (něj. výdaje, škodu ap.): u. cestovné; u. dluh, výlohy; u. škodu 2. řidč. nahradit 1: co nás schází do počtu, uhraďme osobní snahou (Durdík); — ned. uhrazovati