uhranouti dok. 1. (koho, co) (podle lid. pověry) pohledem, čarováním někomu ublížit (např. způsobit nevolnost, zarazit plodnost, růst ap.); uřknout: u. dobytek; někdo tě uhranul, spánek ti zahnal (Jir.) 2. expr. (koho, 4. p.; komu) okouzlit 2, očarovat 2, uchvátit 3 (koho, 4. p.): jaro uhranulo každého svou krásou; uhranula mu černýma očima (B. Říha); přen. uhranul ho o sto korun vymámil z něho