ukazovati (zast. a nář. okazovati Pal., Č. lid) ned. k ukázati 1-5: u. rukou nahoru, vlevo; prstem si lidé na ni ukazovali; u. rukou cestu; – u. na nedostatky v práci; teploměr ukazoval 10° pod nulou; jen na to se ustavičně ukazuje, že... (Ner.) poukazuje; – ukazovala jí nové šaty; u. někomu své sbírky; u. někomu záda, paty, přen. expr. odvracet se od něho, utíkat, odcházet od něho; u. někomu zuby, drápy, přen. expr. projevovat sílu, prudkost, moc; – u. dobrou vůli, snahu, radost; ♦ ob. jak figura ukazuje, dopadne to špatně podle všech známek; – všechny stopy ukazují, že tu někdo byl; zkušenost ukazuje, že...; — ukazovati se (zast. a nář. okazovati se Tyl, Č. lid) ned. k ukázati se: na obzoru se začalo u. slunce; seděl doma a na veřejnosti se neukazoval; – nyní se ukazuje, kdo z nich je lepší; při kontrole se začaly u. chyby; – řidč. ukazuje se jako dobrý pracovník; u. se štědrým (Třeb.); – řidč. expr. uměl se u. (Jir.) ○ předp. po-; → nás. ukazovávati, ukazovávati se