ukončení, -í s. 1. konec 3, zakončení, závěr: na u., při u. slavnosti promluvil...; u. spisu hájí stanovisko opačné než začátek (Vrchl.) 2. jaz. zast. koncovka 1, přípona 1 (Koll., Šaf.); — v. též ukončiti, u. se