ukousnouti dok. (min. -sl, trp. -snut) 1. (co; řidč. čeho) kousnutím oddělit, odkousnout část něčeho: u. špičku doutníku; u. kus chleba; ukousla (si) koláče; expr. raději by si jazyk ukousl, než by to řekl; ♦ jí, div si jazyk neukousne velmi dychtivě, hltavě; nevěděli, z kterého krajíčku u. (Hořejš) kterak začít řeč 2. řidč. (koho, co) kousnout: vlk za mříží také neukousne (Jir.); ♦ expr. neboj se, nikdo tě neukousne nic ti neudělá; — ned. ukusovati, ukousávati