ukrojiti dok. (3. mn. -í) (co; čeho) krájením, říznutím oddělit, odkrojit část něčeho; uříznout: u. krajíc chleba; u. kus masa; u. kůrku; u. (si) masa; řidč. přen. expr. slova neukrojil (Nový) nepronesl; — ned. ukrajovati, ukrojovati