ukrutný příd. 1. nemající, neznající slitování, soucit; krutý 1, nemilosrdný, nelítostný, surový: u. vládce, tyran; spáchat u. čin 2. expr. (velmi) veliký, ohromný, nesmírný, náramný 1, strašný 1, krutý 2: strhla se u-á bouře; pojal u-ou nenávist; mít u. hlad; u-á bolest 3. řidč. expr. velmi špatný; mizerný 1: mluvili u-ou němčinou (Něm.); → přísl. k 1, 2 ukrutně: jednat s někým u.; – expr. u. se lekl; být u. zvědavý; → podst. ukrutnost v. t.