ulehnouti dok. (min. -hl, podst. -hnutí) 1. ulehnouti (si) (kam) uložit se do polohy ležmo, zvl. k odpočinku, ke spánku; lehnout (si) 1: u. na lůžko; u. ke spánku uložit se; u. si do stínu; euf. u. do hrobu zemřít; zast. vojska ulehla (Vanč.) položila se 1 2. být nemocí přinucen k ležení: u. s chřipkou; nastudil se a musil u. 3. (nač; řidč. do čeho) uložit se, usadit se: sníh ulehl na střechy; prach ulehl do zásuvek; zmoklé obilí ulehlo polehlo; přen. sen ulehl na víčka snesl se 4. řidč. poněk. zast. (na koho) (tíživě) dolehnout: tíseň ulehla na duši; starosti naň ulehly 5. kniž. stát se slabším, mírnějším; utišit se, povolit 4: vichřice večer ulehla ustala; rozbouření ulehlo (Wint.) 6. ulehnouti (se) řidč. stát se kompaktním, pevným; slehnout (se) 2, sednout se 2: navezený písek dobře ulehl; násep se ulehl; — ned. uléhati