umírněný příd. zachovávající (nevelikou) míru v růz. projevech; zdrženlivý: u. muž; u-á skupina; u-é jednání; u. postup; být u. ve výrazech; u-á politika vyhýbající se krajnostem; → přísl. umírněně: u. si počínat; → podst. umírněnost, -i ž.; — v. též umírniti, u. se