umělec, -lce m. (umělkyně, -ě ž. 2. mn. -yň, -yní) 1. kdo umělecky tvoří: výtvarný u.; hudební, literární u.; lidový u.; reprodukční u.; kniž. u. slova básník, spisovatel; v čestných titulech (oficiálně udělovaných): národní u.; zasloužilý u. 2. poněk. expr. člověk v něčem obzvlášť dovedný: u. v jízdě na lyžích mistr; u. v tanci; cirkusový u.; u. života; — v. též neumělec