umříti dok. (1. j. -mřu, -mru, rozk. -mři, min. -mřel, podst. -mření) k mříti; zemřít: po delší nemoci umřel; u. na rakovinu; u. hladem, z hladu; u. za vlast, za svobodu; expr. byl by strachem, smíchem umřel; projev k umření (Čap.-Ch.) špatný, směšný; přen. umřela naše láska skončila se, přestala; — ned. umírati