unésti dok. (1. j. -nesu, rozk. -nes, min. -nesl, trp. -nesen) 1. (co, koho) mít, projevit schopnost, způsobilost nést (ve význ. 1, 2, 3): u. břemeno; dostal jídla, co unesl; kufr těžký k neunesení; dnes se kožich unese, přen. není v něm horko; – kůň unese dva jezdce; sloup neunesl klenbu; tenký led nás neunese; přen. papír všechno unese snese; – večer nemohl hlavu u. klesala mu únavou 2. (co) mít, projevit schopnost, sílu snést, vydržet: u. žal, zklamání; u. náklady spojené se studiem dětí; přen. to by má kapsa už neunesla 3. (co, koho) nesením (ve význ. 2) dopravit odněkud pryč; odnést 2: vítr unesl balón; loď nás unese k dalekým břehům 4. (koho, 4. p.) násilím odnést, odvést: u. nevěstu; u. dítě 5. (trp. též zast. a ob. -nešen) (koho, 4. p.) silně dojmout, zaujmout; uchvátit 3, okouzlit 2, očarovat 2, nadchnout 1: hudba posluchače unesla; dát se u. kouzlem hor; být unesen citem, krásou, silným dojmem; všecek unešen zprávou (Ner.) 6. (koho, 4. p.) (o něj. duševním hnutí) vyvést z míry; strhnout 5: být unesen hněvem; dát se u. (k nějakému nepředloženému činu); — ned. unášeti