universální [-ny-zá-], univerzální (†universálný Šal.) příd. (z lat. zákl.) obecný 1, všeobecný, všestranný; zaměřený k obecnému užití ap.: u. ráz středověkého umění; u. duch; u. vzdělání; u. zájmy, vědomosti; u. dědic; u. prostředek, lék; tech. nástroj, stroj, výrobek ap. hodící se pro několik růz. prací n. pro růz. účely upotřebení: u. soustruh; u. spojka; u. rýpadlo; u. secí stroj, traktor; u. počítač, děrný štítek; hut. u. trať na kt. lze válcovat růz. druhy výrobků; zeměměř., hvězd. u. teodolit k měření úhlů svislých i vodorovných; fyz. u. konstanta mající význam pro všechny fyzikální děje (např. gravitační konstanta); med. u. dárce krve kt. může darovat krev komukoli; u. příjemce krve kt. může přijmout jakoukoli krev; práv. u. sukcese přechod souhrnu všech majetkových práv, např. při dědění; → přísl. universálně, univerzálně: u. platná zásada; u. vzdělaný myslitel; → podst. universálnost, univerzálnost, -i ž.: svědecká u.; u. umění; u. zákonů; u. použití