upáliti dok. (3. mn. -í, rozk. -pal) 1. (koho, 4. p.) ohněm (na hranici) usmrtit: upálení Mistra Jana Husa; obvinili dívku z čarodějnictví a upálili ji 2. (co) spálením, ohněm odstranit, zničit: u. kacířské knihy, obrazy spálit; u. si ruku 3. (co) pálením, opalováním zmenšit n. odstranit: u. si chloupky na nohou opálit; u. si z neopatrnosti obočí; u. si bradavici vypálit si 4. řidč. (co) pálením (ve význ. 7) vyrobit, upravit: u. slivovici (Něm.); u. cukr do omáčky; — ned. upalovati I